pondělí, září 27, 1999

Už jen za 7 dní


Tak už se nám to blíží. Klíčový zápas sezóny s Dobřichovicemi v Dobřichovicích příští středu je přede dveřmi. Podle všeho to vypadá na naše jasné vítězství 3:2. Každý by proto měl něco udělat. Já třeba přinesu mikinu v modré barvě, jen decentně rozdělované pravidelnými tenkými bílými proužky. Ještě nikdy neviděla vítězství amatérského družstva Dobřichovic a doufám, že ho ani nikdy neuvidí, to bych ji pak musel asi spálit. To je tak všechno, co pro to můžu udělat. A hlavně nezapomeňte na uvážlivé (v případě vítězství, ovšem) “Prohrát s mistry není hanba !“. To v dobřichovické sokolovně moc rádi slyší. Vzpomínám na věty : “To se z toho poseru. Matyci zase někde vyhrabali ňáký študenty, který to nikdy nehráli, a ty nás vymastili. Třeba ten Káda, ty vole, takový dřevo a von tam za stavu 10:4 pro nás zakopne na zadní lajně, zázračně to čapne, chytnou se a prosereme celej zápas. Nebo to dítě. Vypadá, že neumí do 10 počítat a proti nám uhraje na co šáhne.“ Možná to nebylo doslova tak, ale obsah sedí. Kvízová otázka : Kdo je autorem těchto vět ? První, kdo to uhodne, vyhrává panáka dle vlastního výběru. Jen malá poznámka : Neber si to tak Kádo s tím dřevem (stejně to byl eufemismus ;-)) a chtít vědět, koho myslel autor citátu tím dítětem ? To by byla urážka inteligence případných soutěžících.

Béla 

čtvrtek, září 23, 1999

Pár básní od pana Jumpera


Pracant
Nesl maly mravenecek
lesem kousek drivka,
nedbal na svou cerstvou kylu,
vyhrezla mu strivka
Navod
Sledoval jsem v televizi,
jak pracuje mecem kat,
s partnerkou ted mame krizi,
udelam to taky tak.
Otrava
Jedovata houba,
rostla sama v kleci,
uthl ji jeden trouba,
ted se sviji v kreci
Osudova
Rekl - dal uz nemohu!
K lasce nemam vlohy.
Zvolil spatnou polohu,
vlak mu prejel nohy.
Na vozovce
Belham se za autobusem
kez by mi tak zastavil,
bezim dlouho rychlym klusem,
v tom se infarkt dostavil.
Radostne vyhlidky
Az mi bude tak sto deset,
prijde Buh a zmackne RESET.
Pracant
Nekdo zvoni, nadavam,
nemam ruce volne,
prave tchyni vyndavam
z kyseliny solne.
Par gumovych rukavic,
marne smatram po dne,
nezbylo z ni vubec nic,
ac ji bylo hodne.
O mysich (Podnikatelska)
V uzavrenem Mitsubishi
chcipli mi v tom hicu mysi.
Jizni
Ja mam holku z Madridu,
kdyz si sunda hadry, jdu.
Na vystave
Uprostred soch a plastik
tesim se domu na styk.
Matematicka
Pod oblohou svetle sedou,
clun A a clun B si jedou.
A kdyz vyjde slunce,
vyjede i clun C.
V deset tricet devet
sed si na me medved.
A v jedenact deset
zase ze me sesed.
Laska je hluboka strz
tak sebou nemel a drz
Dana I
Ted opravdu Dano ne,
prave snidam Danone.
Dana II
Vzdycky, kdyz jsem na Dane,
musim myslet na dane.
Z obratu i prijmu,
tak ho radsi vyjmu.
Snecek
Snecku, snecku, vystrc ruzky,
dokud drzim v ruce nuzky.
Rukavice
Nasel jsem ja na ulici,
sedmiprstou rukavici.
Je to smula, Bozi trest,
kdyz mam prstu jenom sest ?
Socha
V parku stoji socha
devcete a hocha.
S neskryvanou rozkosi
kazdou noc tu sousosi.
Nadezda
Divna holka Nadezda,
dela fory, nacez da.
Jana
Jsi jen jedna z mnoha Jan,
s kterou jsem sel do hajan.
Marta
Osud divne micha karty,
zase lezim vedle Marty.
Hezka je i po capartech,
umru s jmenem Marta na rtech
Eliska
Leta patram po kraji,
kde Elisky davaji
dobrou noc.
Zdenek
Po ulici kraci Zdenek
a je cely od pismenek.
Vpredu, vzadu, proste hruza,
posrala ho v letu muza.
O obraze
Obraz visi na skobe
a ta skoba se vikla,
stejne ja visim na tobe
a ty jsi na to zvykla.
Petra
Nalakal jsem slecnu Petru
na svych sedm centimetru.
Nyni veli Petra slezt
a jit hledat zbylych sest.