ZÁJEZD BRNO, HRADEC KRÁLOVÉ

Milý deníčku,

Už je to pár měsíců, kdy jsem do Tebe naposledy psal. Myslel jsem, že se k tomu už nedostanu a nechám Tě navždy zavřeny po dobu své kariéry ve VŠSK MFF, ale trochu se mi zastesklo a chtěl jsem do Tebe zas vrýt pár nespisovných písmen. Není to tak strašná věc Ti sem zas něco napsat, ale přesto si kládu otázku, když jsem Ti sem naposled napsal, tak místo obsahu si se zastavil nad těma drobnými chybami a dokonce mi slíbil, že takovou prasárnu už mě psát nikdy nenecháš. Dokonce jsem si to pojistil i mým neporazitelným kamenem, který mi do teď nesl štěstí, protože „starej dobrej kámen, nic ho neporazí“ jak i jednou pronesl lidem uznávaný a čestný politik Bárta.

Nevěřím, že to teď s těma chybami a pravopisem zvládnu lépe, ale dali jste mi druhou šanci, i když jsem o ní nestál, tak se pokusím každé slovo po sobě minimálně 10x přečíst. To je stejnak blbost abych si to po sobě četl, protože stejnak nemám ani páru jak je to vlastně dobře. Takže mějte trpělivost a nervy na uzdě při čtení mé aktuality a dávám dobrou radu všímat si jen obsahu.

Budějky a Dobi

Jako, že na každého jednou dojde, došlo se psaním i na mne – letos v kolektivu velmi oblíbeného a to zejména v kolektivu úček. Tradiční finalisté jako David nebo Malina tentokrát selhali, a několik slov k našemu výkonu porto musím sepsat já, protože smažit sám sobě pokuty za lenost, to by nebylo výchovné. Už když se člověk podívá na výsledky, je jasné, že nebylo moc co oslavovat. Co se hry samotné týče, tak také žádná hitparáda.

Pozvánka na zápas s Nymbukrem a Č. Lípou

Pražské derby aneb dvojzápas s ČZU

Nevím, čemu to přičíst, ale nějak se na mě začala lepit střihací smůla. Z minula evidentně zrezivělé nůžky jsem pověsil na hřebík a ve finále zkusil překvapit papírem, ale jak to dopadlo, asi není těžké uhodnout, když opět po týdnu můžete číst z mého pera.

Soutěž se nám o tomto víkendu dostala do poloviny, což je spjato vždy s dvojzápasem s našimi souputníky ve dvojičce. Letos to padlo na ČZU.

Pozvánka na Budějovice a Dobi

Aktualita Ervěnice + Kladno

Osud byl tentokrát nemilosrdný a svým způsobem spravedlivý, k psaní aktuality jsem byl vlastně předurčen tím, že se stále zraněnou rukou jsem v obou zápasech usedl na místo asistenta a byl jsem tedy svým způsobem nejpovolanější bedlivě sledovat, co se na hřišti děje, a podat o tom svědectví. Mohl jsem se tedy dobrovolně přihlásit a ušetřit si tak trapas ve střižbě, kde jsem se několikrát neúspěšně snažil pozvednout zašlou slávu svatých nůžek, ale jak už Koube ve své dřívější aktualitě poznamenal, časy se mění.

Musím uznale říci, že laťku psaní, resp. originality aktualit pozvedli Kulich a Zdenán opravdu vysoko, pouze Malinova mi přišla taková nemastná, neslaná, ale to je jistě věc názoru. Přemýšlel jsem, čím bych ozvláštnil tu svoji. Výlet do Ervěnic, podle toho, co jsme cestou viděli (nebo občas taky neviděli), by se nejvíce slušelo popsat asi v romštině, tou ale nevládnu stejně jako jinými nářečími, takže jsem se rozhodl ji napsat prostě spisovnou češtinou, což ale – jak tak čtu občas naši konferenci - může spoustě lidí připadat jako jazyk vyhynulých druhů.

MFF vs. Rakovník a Plzeň

Pozvánka na derby s ČZU

Pozvánka na víkendové zápasy

Nymburk a Česká Lípa

Nymburk-MFF 1:3 (17,-26,-20,-27)

http://www.youtube.com/watch?v=l4_H7oGFfQU

Ještě, že máme tu moderní techniku, jinak už bych vůbec nevěděl co se ten víkend dělo…

Do  Nymburku jsme dorazili asi s hodinovým předstihem, protože jsme netušili v které hale hrajeme, bylo to tak akorát J Nakonec jsme se trefili a sešli jsme se všichni v šatně. Už nemám ani potuchy jaká byla taktické příprava. Na hřišti se sešlo 12 borců v modrém a dva exoti v bílém. Rozhodčí zadul a šlo se na věc, první set spíš připomínal, že nám s hvizdem ujel i onen pověstný vlak. Objevily se dvě zásadní vady, zato komplementárně spojené. Špatný servis, který nám soupeř přihrával bez sebemenších problémů a mizerný příjem. Nymburáci nás servisem tlačili. Soupeřův servis se nám vůbec nedařilo přihrávat do míst, kde by nahrávač mohl hrát aspoň prsty, k tomu se přidalo i pár chyb na útoku a 1. set jsme docela rychle projeli.

MFF Praha - Hradec Králové 3:1 (25,17,-19,20)

Dnes je známo, že vytváření skupin a kategorizace patří mezi nejzákladnější (nejprimitivnější) psychologické procesy. Myšlení je proces zařazování nových situací do již existujících přihrádek ve vaší mysli. Každou novou situaci se mozek snaží nejdříve zařadit do přihrádky a vznik nových kategorií je podstatně složitější. Navíc přitom platí, že každá situace může být zařazena jen do jedné přihrádky. Vaše mysl automaticky nezvažuje další alternativy, protože mozek netoleruje dvojznačnost.

MFF Praha - Brno B 3:2 (-16,14,-23,17,9)

Kterak gómáci ze Švédska šeredně zfachčili plotnu z Brynclu

Zoncna dorumplovala, začla bét kaltna a imrvére cedilo celé pátek. Po autobánu se přivalila k Švéďákům kolem Vyšce levingstónem přes Slintáč sajtna od Brynclu, žádné staré pedál jen betélní hofírci s harisonama, kterém bačoval Alš Brólíků. Ani se nešmrncli Práglem, páč v 19:00 byl start a museli mastit na špil proti Švéďákům s Veksonskýma lonťákama z celéch Cajzlů, co dal kupy Staňa Stehno.

Staňa hodil holpecovó myslivnu v scuksálu jak vyklepnót jungšály, bez ánunku ani šajn, až Žanek Bílů dal cunt, kde házet šmíra a co budou valit za fligny. Pila hodil čuz na raky a už nás valil aus s hemzama:" Bez peřiny, házejte majzla na čumpelíky nebudou se s tím córat, žádná malina a nebuďte štond hodit na to kakáč!"

Vážení sportovní přátelé,

jen těžko můžu uvěřit tomu, že stříhací matador jako já byl potupně odsouzen dvanácti střižchudákama k psaní aktuality. Trochu to přičítám tomu, že se (jak říkají statistici) změnila populace, a tak asi budu muset vyvinout jinou strategii. Prostě svatý nůžky už asi tak svatý nejsou nebo spíše ti mladí už jsou tak líní, že ten kámen nerozbalí a nerozbalí…

Albeř 2012

Je třeba opět sepsat pár poznámek o právě skončeném soustředí na Albeři. Letos bohužel musím začít až úterkem, protože dříve jsem se tam nedostal.

Outsideři na výletu

Na tento víkend se těšila spousta spoluhráčů, pro které to byl svátek, … co svátek, ale doslova  narozeniny. Píchnout v pátek odpoledne v rachotě, sbalit si 2 sady dresů, kecky a vyrazit vstříc volejbalovému dobrodružství. Slabí a nemocní během týdne odpadli a nebo odjeli na upravené pisty testovat Ty dřeva, co letí jako vítr. Mládí bylo neklidné a Stáří se stoickým klidem pokuřovalo lulku tešíc se na sportovní vybití proti výborně hrajícímu lídru ligy – VK EGE České Budějovice. Jen jednoho pána zdrželi za nepovolený let na křídle a ani slovíčko BIM-BO mu nepomohlo, aby se k nám připojil při bojové poradě v pátek. Kalkulace jsme nechali v šatně a vyrazili jsme se rozcvičit tradičním způsobem, který byl každému vlastní.

Pátek třináctého

...aneb jak se nám nedařilo hrát špatně

My vs. Dobi (-17, -20, -15)

Třináctého dne prvního měsíce v roce jsme se po delší přestávce opět sešli v naší zasedačce. Bohužel tentokrát bez našeho kůlovýho bombera Koubeho, který kvůli svému zranění už delší dobu nebyl a zřejmě ještě nějakou dobu nebude. Tím se uvolnil flek smečařů mladším generacím a nominováni na prdu byli Vóďa se Zbirákem. Trkat šel Holous, protože Rohlík byl indisponován kvůli jakémusi nočnímu píchání...v uchu či co... Luďa opět během týdne někde pracovně poletoval, takže na pozici otlounkánka šel Váca. Na účku tradičně Kulich a na bloku Káda se Zdendou.