Poslední letošní víkendové skákání.

Podobně jako letošní rok 2013 se chýlí ke konci tak i naše prvoligová soutěž spěje ke svému konci základní části. Předvánoční shon a stres a nervy si můžeme naštěstí ještě uklidnit v České Lípě a u překvapivého lídra soutěže ČZU C v extraligové hale na lužinách. Zkazit náladu rozhodně nemáme v plánu i přes nástrahy vánočních besídek či záludného pátku třináctého a odhodlaně reservujeme kýtu na křižovatce na sobotní večer. O sponzory je každoročně velký zájem a vede se nelítostný vyrovnaný boj už od srpna. Vyhrát a zakrojit může jen jeden. V letošním trojlísku adeptů opět nechybí maratónský specialista Kulich obhajující loňské vítězství (pokladník by možná upřesnil, zda jde o útok na Double nebo Treble). Jeho protivníkem je, štřižbový velmistr, stratég a intergalaktický vítěz v kterékoliv karetní hře, David. A nováček této disciplíny, ale pevně rozhodnutý již přespolní MMTéčkař, Párky. Nejprve však něco k tomu volejbálku.

Brno versus 6 Plzniček

MFF – Brno 3:0 (18,18,14)

Dalším mladým kolektivem, který k nám zavítá vyzkoušet naši prosincovou fazonu, bude Brno. Nabitá soupiska plná nadějných mladíků co snaží prokousat do exhibicionistických upoutávek extraligového týmu svým působením v prvoligové soutěži. Držme ji palce v této dráze modelek, ovšem sobotní večer byl o volejbale. V nových cvičebních úborech jsme se sešli v zasedačce včas až na notoricky známé výjimky. Tyrš radost mít nemohl, protože dvě sady spodního dílu byla záludná překážka pro matfyzáka a tak bylo několik kalhot až po kotníky a zbytek končil v půlce lýtek. Vynechám Vácu, jehož kalhoty plandaly ještě 15cm za patama. Taktické pokyny tentokrát chyběly, protože Kauč do Brna nejezdí a navíc extraligové „Ačko“ jelo rubat do Sarezy. Pozor dával jen Kulich, pro kterého to bylo jedinečné derby, zbytek se už těšil košíkové konstrukce. V hale se nám prudce ochladilo oproti včerejšímu dni, ale píšťalka po utažení sítě o jeden zoubek navíc souhlasně pokývala, že podmínky jsou splněny pro prvoligový souboj a šlo se na „warming up“. Odšpuntovala se hřejivka a halou se pomalu šířila líbezná vůně kafru. Brňáci teda jezdili pod taktovkou extraligového lodivoda Mirdy Malána degradovaného k prvoligovému družstvu o tom žádná. Doufejme, že budou mít vliv i na atypickou rozcvičku MFF v budoucnu.

Kulich nasadil brýle a dal panáky.

A jak říká Jirka Rejmanů, když se týmu daří tak nic neměň, nastoupili jsme k prvním setu ve stejné sestavě, v jaké jsme včera vítězně skončili. Představení předvedené při rozpinkání, vůbec neodpovídalo tomu, co Brno předvádělo v prvním setu. S velkými problémy procházeli přes pevně zformovanou obranu a trápili jsme je servisem, co to šlo. A to ještě nepřišel na servis Párky. Pak přišel na servis Párky, bum bum bum, time, bum, time, bum bum, technický time (16:6), bum a konečně solidárně postoupil a přenechal hru i dalším. Tento moderní způsob světového volejbalu navnadil i mladí z Brna a začali se zastřelova nepříjemnou plachtou a jemně korigovali nešťastný vstup do zápasu. (25:18).

Mikulášská nadílka

MFF – Choceň 3:0 (13,19,21)

Po zpackaném listopadovém konci a prodloužení série porážek došlo k poklesu až na 9té místo a to rozhodně naším fanouškům nelíbilo. Čekal nás souboj s mládím, které letos sympaticky vlétlo a rozvlnilo již roky ustálené poměry v tabulce první ligy. V pátek nováček soutěže Choceň, který nám chtěl oplatit podzimní porážku před vlastním publikem, a v sobotu brněnská plotna nabitá vycházejícími nadějemi volejbalového sportu. Scénář jak z hollywoodského prostředí, souboj dravého mládí versus surová zkušenost sliboval pěkný sport. Karty byly rozdány jednoznačně a od pondělí jsme začali lámat železo, kousat hřebíky a v duchu citátu naklonit štěstíčko na naši stranu.

„O volejbale víme, co se dá. Nemá smysl dokola něco omílat. Abychom je porazili, potřebujeme rychlost, tu ale teď nemáme. Naše kolena neudrží delší tlak, v hale toho moc nenahopsáme. V těle nám hlodá artritida a většina kloubů nám začíná vápenatět. Trénink formou přátelského utkání odpadá. No jo, problémů je moc. Takže musíme vsadit na starej osvědčenej zdrcující silovej volejbal, na koňskou sílu, na těžký ocelový uzemňující pumelice, co natřesou v hrobech i jejich dávno zesnulý předky. Pokaždé když zasmečujeme, musí si myslet, že se srazili s náklaďákem. Začneme vyrábět zničující zbraně, JEDEM !!!“

Kladno a ČZU "B"

Na začátku druhé půlky základní části jsme zavítali na zápasy do Kladna a na Suchdol, kde jsme se utkali s ČZU B. První půlku základní části jsme nezakončili dobře. Dvě prohry s Dobřichovicemi mluví za vše. Proto bylo důležité využít volného týdne a načerpat síly na druhou půlku sezóny a vyléčit drobné bolístky. Před těmito dvěma zápasy jsme spadali s bilancí šesti výher a šesti proher spíše do druhé půlky tabulky, bylo tedy nezbytné urvat co nejvíc bodů.

Dobřichovický double

Tak uběhl zase celý týden a před námi byl dvojzápas s Dobřichovicemi. A jelikož jsme se s Parkym opět ocitli ve střihačským finále, nemohl jsem ho v tom nechat vykoupat podruhé. Ach, jakej já jsem lidumil…

EGE a Plzeň

MFF – EGE 3:2 (16,19,-15,-19,13)

Exkluzivní dva sety

V pátek k nám zavítal tradičně kvalitní celek z Českých Budějovic. Nastoupili jsme ve vítězné sestavě z Nymburka – Koube s Hynkem na smeči, Káda s Kulichem na bloku, Průche na náhře, Váca na liberu, já na účku. Hned od začátku se pro nás zápas vyvíjel až nadstandardně dobře. Pravidelná ztráta podpořená dobrým servisem, po kterém se nám dařilo slušně bránit a hlavně míče z pole úspěšně proměňovat v bod. Konečně naše hra vypadala tak, jak bychom chtěli.

Hradec a Nymburk, noc a den

Minimálně podle výsledku se jako noc a den lišil náš páteční výprask v Hradci od celkem snadného vítězství o pár hodin později v Nymburce. Ale popořadě.

Hradec Králové - MFF Praha 3:0 (19,23,17)

První přestávka v minulém týdnu nám umožnila u všech doléčit různé bolístky, tedy kromě Malináče, který se zlomeným pravítkem asi už do této sezony nezasáhne, takže jsme se po dlouhé době vydali na zápas ve dvanácti lidech + Standa. S tím, že nás bude nezvykle hodně a že naše auto bude muset jet v pěti, chtěl něco udělat Kulich, který místo normální trasy k místu srazu zahrnující přechod pro chodce se semafory se rozhodl přebíhat o pár desítek metrů dál šestiproudovou dálnici. Posílen pocitem z prvních třech pruhů, které šly hladce, si myslel, že i druhá strana bude brnkačka, ovšem nedocenil, že ty první tři pruhy byly směrem do centra Prahy, kam překvapivě v pátek odpoledne moc aut nemířilo. To se ovšem rozhodně nedalo říci o směru z města ven a mezi jednotlivými proudy aut tu a tam problesklo nějaké okýnko tak možná pro Usaina Bolta a ne pro Kulicha v bundě, pohorkách a taškou na zádech. Po asi čtvrthodině sbírání odvahy na středovém pásu u svodidla zřejmě dospěl k rozhodnutí, že i tak nás kdyžtak zbude na zápas 11, a nějakým zázrakem to tam prokličkoval. Naštěstí jsme měli sraz s dostatečnou rezervou, takže ani tahle Kulichova ruská ruleta na mostě Barikádníků nás nezdržela od příjezdu načas.

Letošní rozlosování nám opravdu přálo, dostali jsme Hradec venku ještě v podzimních měsících, takže nás jejich hala přivítala nezvykle přívětivou teplotou – bylo v ní nad nulou, což byla docela příjemná změna oproti loňsku, kdy jsme tam rozcvičku absolvovali v kulichu, které Kulich prozíravě vzal s sebou. Letos je prý taky měl, ale nebyly potřeba.

Česká Lípa a ČZU Praha "C"

Poslední hrací víkend před vytouženou pauzou jsme v domácí Hostivar aréně přivítali týmy z České Lípy a mladíky z ČZU C. Před těmito zápasy jsme v tabulce okupovali páté místo se dvěma tříbodovými výhrami a dvěma prohrami v tie-breaku. A co se týče soupeřů, tým ze severu měl jednu výhru a tři prohry a potácel se u dna tabulky. Zatímco mladíci z ČZU C se třemi výhrami a pouze jednou prohrou okupovali první místa v tabulce.

Choceň a Brno

1      Intro

Nová sezóna se rozjela a hned druhý víkend nás čekal letošní nejdelší zájezd (i když tentokrát bez noclehu). Zájezd navíc nebyl náročný pouze na kilometry, ale nečekal nás nikdo slabší než druhý a první tým průběžného pořadí. V prvním kole dala Choceň, jakožto nováček soutěže, nakládačku Hradci Králové i Nymburku a stejně tak si odvezli 6 bodů bez ztráty setu i do Brna.

Zápasy prvního víkendu nás navíc vyčerpaly natolik, že hned 5 hráčů od pondělka nastoupilo ozdravnou kůru na marodce a tři se během týdne dokonce nezotavili ani natolik, aby se mohli výletu účastnit. Vyrazili jsme proto v plné síle devíti kusů (s náhradníkem na smeč a na účko), permanentkami na bloku a letošním debutantem na liberu Štěpánem. Doufám, že natrénoval, protože Vácu do Vánoc patrně neuvidíme…

Z mapky je vidět, že do Chocně jsme jeli malou oklikou, ale na rozdíl od posádek dalších dvou aut, která přijela dříve, nikdo z nás neměl pozdní příchod do šatny. Cesta zpátky byla o něco kratší, ale o to záživnější (přes most, viz dále a ani další posádky si nemohly na nedostatek zážitků stěžovat – více Průche). Do Brna byla cesta v klidu nevídaném, a z Brna improvizovaný přejezd do Zruče na osudovou zastávku. Ze Zruče vedl do Prahy teleport (znázorněný přímkou), na jehož začátku jsem spal a všechno bylo v pohodě. Na jeho konci jsem nespal a všechno bylo úplně špatně… Ale co, domů mě odvezli, takže si nelze na večírek stěžovat.

VK Kladno a volleyball.cz ČZU Praha B

Abstrakt:

Zápas s Kladnem byl klidný a vítězný. ČZU se ukázalo být lepším soupeřem a nakonec asi spravedlivě vyhrálo. Naštěstí jsme však nezjistili pozitivní korelaci mezi úrovní tréninků a výkony v zápasech.

Albeř 2013

Tak je to zase za námi. Ročník 2013 včera skončil a nám zbylo spousta zážitků, které je třeba sepsat, aby neupadly v zapomnění. Zážitky mohu sepsat pouze ze svého subjektivního pohledu hráče MFF „B“.

Vítězství ve čtyřkách

Chudenický volejbalový turnaj aneb pohřebiště favoritů

Pan Meloun se s námi chce podělit o zážitky z dnes již tradičního volejbalového turnaje v západočeských Chudenicích, kde pan David zanechal svojí stopu...

V pátek již krátce po příjezdu si chlapci nechali naordinovat čtvrtkilový stejček a něco chudenického píva.  David hýřil předvíkendovým optimismem. John s povděkem kvitoval  (pro něj velmi vzácnou) teplou večeři, nasadil tatrankový úsměv a tvářil se celý večer spokojeně. Bojovně naladěný David vytáhl deskové hry a … ani jednou nevyhrál. A to netušil, že tak tomu bude vlastně celý víkend.

Konec sezóny

Je pátek 8.2 ráno. Ještě celý týden do konce zkouškového a já už teď vím, že mám hotovo. Zvoní budík, ale v úplném poklidu zaklapávám a spím dál. Řekl bych, že mě z postele dostaly sluneční paprsky, které mi obvykle svítí po ránu do očí, ale vzhledem k tomu, že můj fajnový spolubydlící, který bez problému prospí celý den, zatahuje okna závěsy, že i v odpoledních hodinách nelze poznat jestli je den či noc, tak mě z postele dostala chuť na míchaná vajíčka.

Vstávám a pod vlažnou vodou se probouzím ve sprše. Po ranní očistě a příjemné snídaní se vydávám do školy dořešit poslední záležitosti na studijním oddělení. Po návratu na kolej ze školy s ničím nespěchám. Pouštím si zábavný pořad Partička, připravuji oběd a přemýšlím, co budu dělat po zbytek odpoledne. Po dlouhých úvahách se rozhoduji pro nic nedělání mimo jediné činnosti, a to zabalit si věci na zápas.

Svez si svého Neutrála

MFF Praha - Kladno 1:3 (-21,22,-24,-25)

Skončila soutěž a začíná nová a vyhecovanější minisoutěž zvaná PLAYOFF. Po odhození volebního lístku a přežití volného víkendu jsme se opět s vervou vrhli na trénování. Naším soupeřem bylo na 110% hrající Kladno. V pátek jsem se nahlásil jako závozník k soupeři, se kterým jsme si nádherně popovídali o kinematografii, že jsme ani nepostřehli defekt na zadním kole v půlce cesty. Srandovní zvuk jsem svedl na díru ve výfuku a soupeřovo vozidlo jezdilo Prahou po ráfku a vypuštěnou duší.

Pozvánka na čtvrtfinále play off - VK Kladno

Ervěnice a VK Kladno

 aneb oslava 2 000 vyhraného míče v základní části 1-M

Tak už se mi také dostalo té cti, napsat si na matikách aktualitu, když mě ve střižbě ostřílený a zkušený mazák Koube nedal ve finále ani čuchnout…

Mým úkolem je tedy popsat, jak se víkendové duely odehrávaly. Úkol je to nelehký, protože si z obou zápasů pamatuju jen pár momentů (na rozdíl od Kulicha, který by jistě popsal všech 208 výměn s Ervěnicema a 215 výměn s Kladnem a ještě by k tomu přidal nějakou tu veselou historku z rozpinkání).

VK Rakovník a USK Slavia Plzeň

   Když jsem se dnes ráno probudil, už vedle mne na loži nikdo nebýval. Bylo devět hodin dopoledne a tak jsem se rozhodl, že si udělám černý anglický snídaňový čaj. Vytáhl jsem si z lednice sýr, margarín a šunku, Pražskou šunku. Ach, jak je mi ta Praha milá, pomyslel jsem si a vykoukl jsem z okna, abych ji znovu viděl. Před pár dny se celá zachumlala do bílé peřiny a stejně jako mně před chvílí se jí z ní nechtělo vylézat. Pootevřel jsem na chvíli okno a nechal proniknout několik příjemných tónů vůně z blízkého pivovaru.

Pozvánka na zápas - Ervěnice, Kladno

Nymburk a Česká Lípa