Beskydy – MFF 3:1
O uplynulém víkendu nás čekal první výjezdní víkend této
sezóny a to do Frýdku-Místku proti týmu Beskyd v pátek a v sobotu do Brna
proti týmu Tesly.
Věděli jsme, že náš proti finalistům minulého roku čeká
těžký zápas a proto se většina týmu rozhodla jet vlakem, aby se zbytečně
nevyčerpala na D1 a nabrala trochu sil ze zlatavého moku, který byl
k dostání v jídelním voze. Ukázalo se, že to byla správná volba,
protože Vosič nabral takových sil, až byl v zápase takřka nezastavitelný
na útoku. Nejen díky Vošičově výkonu jsme celý první set drželi celkem solidní
vedení nad domácím týmem, bohužel jsme se v koncovce setu nechali bodově
dohnat a první set jsme v koncovce nešťastně ztratili. Ondru, který si
odbýval svou trenérskou premiéru, toto promarněné vedení nenechalo klidným,
zahodil své hole a jal se emotivně podporovat tým z trenérské pozice,
občas skoro skákal rybičku místo Toma. Druhý set jsme začali stejně dobře jako
set předchozí, Průcheho dobrým servisem, a v koncovce jsme se už dohnat nenechali.
Bohužel 3 a 4 set se stroj trochu zadrhnul, soupeř nás ničil podáním a oba
zbylé sety jsme prohráli. Zklamáni vítězstvím jsme vyrazili do místního
restauračního zařízení, abychom dobili baterky a na trpkou prohru zapomněli
v tůni kvalitních rumů a později v našem oblíbeném baru studnici
kýblů přátelství.
Tesla – MFF 0:3
Ráno jsme se sešli k výborné snídani v hotelu a po
synchronizaci vzpomínek a zážitků z předchozího večera jsme vyrazili na
cestu do Brna. Vlaková parta vyrazila rovnou směr Brno, aby vůbec stihla zápas,
odvážná čtveřice jedoucí v černé formuli vyrazila směrem hrad Štramberk. Zhodnocení
výletu na Štramberk: ucházející hrad, moc vysoká věž pro Koubiče, naprosto
katastrofální kulinářské zázemí a všude Štramberské uši. Zápas se hrál v náhradní
hale, kam nakonec všichni zdárně dorazili, i ti kteří usnuli v MHD. Zápas
jsme začali rozpačitě, nicméně po několika balónech jsme se rozjeli
k celkem ucházejícímu výkonu, s přihlédnutím k předešlému večeru
velice nadstandartnímu. V průběhu všech setů jsme si vytvořili větší či
menší vedení, které jsme udrželi až do konců setů. Jen ve druhém setu hrozila
podobná situace jako proti Beskydům, kdy jsme ztratili vedení o 5 bodů,
naštěstí jsme ještě v koncovce zabrali a set vyhráli. Za zmínku stojí Ondrova
trenérská dráha. Po rozpačitém pátečním rozkoukávání ve velkém světě
trenérských osobností se v sobotu dostal plně do role akčního trenéra,
jenž pobíhá od jedné strany na druhou, křičí na hráče a hádá se
s rozhodčími. Vrcholem jeho víkendového trenérského vystoupení byl příkaz
podavači balónů, aby šel usušit podlahu, pouhým luskáním prstů a tvrdým
pohledem, zatímco rozdával sadu příkazů hráčům ve hře. Po cestě zpět byla posádka využívající železniční dopravy opět zlákána zlatavým
mokem, a proto do Prahy přijela ve vítězné náladě, kterou Parky korunoval
hraním na cizí piano na Hlavním nádraží.
Žádné komentáře:
Okomentovat